Infekční onemocnění

Suspektní virová mutace psinky a parvovirozy
s tímto onemocněním jsme se naštěstí osobně nesetkali, případy zmáme ze zkušeností a vyprávění chovatelů, jejichž štěňata tato emoc postihla. Charakteristika :
V poslední době se začalo toto onemocnění vyskytovat u štěňat ve věku do 1 roku. Jedná se o vysoce nakažlivé a velmi nebezpečné onemocnění, které zejména u nejmladších štěňat může skončit fatálně v důsledku silné dehydratace a požkození vnitřních orgánů.
Příznaky :
Štěně je malátné, spavé a odmítá krmení, později i vodu, postupně začíná vysoká teplota, vodnatý zelený zapáchající průjem a úporné zvracení
Léčba :
Je potřeba mít se na pozoru, pokud se vám štěně zdá neobvykle spavé, bez apetitu raději navštívit veterinárního lékaře.
Prevence:
žádná, snad jen posilování imunity homeopatikem oscilococcinum
Bohužel vakcinace proti tomuto onemocnění zatím neexistuje, běžné vakcíny proti psince a parvoviroze vaše štěně před tímto onemocněním neuchrání.
Kůže, srst

Akutní mokvavá dermatitida
s tímto onemocněním se bernsští salašničtí psi potýkají docela často, nejčastěji od jara do podzimu, kdy zejména v teplém a vlhkém počasí nedochází k dostatečné ventilaci kůže v důsledku bohatého hustého osrstění. Naším psům se naštěstí již několik let vyhýbá. Kdysi jsme se s tím setkali u Ciny a Cairy. Příčiny :
Onemocnění je způsobeno autotraumatizací, tedy okusováním, škrábáním nebo odíráním určitého místa na těle, které psa svědí nebo bolí. Příčinou svědivosti nebo bolestivosti bývá nejčastěji napadení blechami a následná alergie na bleší kousnutí, klíšťaty, problémy s análními váčky (přeplnění, zánět). případě poruchy štítné žlázy. V důsledku častého škrábání, kousání, nebo odírání postiženého místa dochází během několika hodin k tvorbě zarudlého, mokvavého, často holého ložiska, které silně svědí. Komplikujícím faktorem bývá špatně udržovaná (nevyčesaná, zplstnatělá srst. Pokud není ihned zahájeno léčení, ložiska se rychle zvětšují a bývají infikovány bakteriemi (nejčastěji stafylokoky) C Příznaky :
většinou si všimneme, že si pes intenzivně vylizuje nebo škrábe některé místo na kůži, nebo najdeme náhodně místo v srsti psa, kde je srst slepená, a místo zapáchá. Léčba :
Postižená místa a jejich okolí je nutno nejprve ostříhat(dohola až na kůži, raději více než méně místo brzy zaroste novou srstí)Srst se stříhá z důvodů aby šla rána dobře ošetřit
Dále místo vyčistíme buď jemným dezinfekčním roztokem (např. Betadine, Jodisol) nebo jemným antiseptickým šampónem (velice se mi osvědčil šampón Peroxyderm - dá se zakoupit u vašeho veterináře). Následně se mi osvědčilo potírat 3x denně postižené místo genciánovou violetí nebo aplikovat na postižené místo Aureomycin spray pořípadě stříbný spray, který výborně vysušuje. Pokud se mokvavé místo větší než dlaň a rána se špatně hojí doporučuji psovi podat celkově antibiotika.
Nejdůležitější je odstranit vyvolávající příčinu. Proto doporučuji provést kontrolu análních váčků, případně psa zbavit vnějších parazitů tj. v případě blech a klíšťat doporučuji aplikaci vhodného antiparazitárního prostředku.
Prevence:
Pravidelnou péče o srst tj. česat alespoň 1x týdně a v době línání každý den a solidní antiparazitární program.
Demodikoza
Demodex je rod drobných parazitických roztočů, kteří žijí v blízkosti vlasových folikulů savců. Je známo asi 65 druhů parazitů rodu Demodex a patří mezi nejmenší z členovců. Dva druhy žijící na člověku byly identifikovány: Demodex folliculorum a Demodex brevis, Demodex canis žije na domácím psu, demodex cati pak na kočkách.

Demodex canis - trudník psí je parazit žijící v chlupových váččích 100% psí populace. Je součástí kožní fuany psů. Parazit se množí přímo na hostiteli a má několik vývojových stadií (vajíčko, larva nymfa a dospělec). Celý cyklus se odehrává v chlupovém folikulu. Nejčastější roztoč demodexového svrabu je Demodex canis. Nedávno byli zjištěni u psů další dva roztoči rodu demodex, kratší z roztočů Demodex názvem gatoi, dlouhý Demodex injai.

Demodex gatoi žije především na povrchu kůže a může žít současně s Demodex canis.

Demodex injai - zdá se, že bydlí hlavně v mazových žlázách.

Demodex se vyznačuje doutníkovým tvarem (dospělec). Na přední straně jsou viditelné podsadité nohy. Celý vývojový cyklus probíhá ve folikulu a bude trvat asi tři týdny. Rozmnožování parazitů probíhá, ale na povrchu těla. Samci pak umírají po 3-7 dnech, zatímco samice pronikají do chlupového folikulu znovu. Pouze v této krátké fázi je možný přenos ze zvířete na zvíře.

Obvykle infikují oblasti hlavy, hřbetní a boční břišní a hrudní oblasti, kde může zůstat až 80.000 roztočů na cm2. Roztoči mohou být detekováni pouze pod mikroskopem. Samice jsou až 0,25 mm a samci jen do 0,15 mm velcí.

Formy přenosu:

z feny na štěně - je to pouze jedna z možností přenosu

Není pravdou, že po jednom týdnu věku štěněte, již jedinec nemůže přijímat nové parazity, američtí vědci se zabývají stále více myšlenkou sekundárního přenosu, tzn. že přenos parazita je možný v jakémkoliv věku mezi psy navzájem.

Rizikovými faktory jsou v tomto případě náhodný blízký kontakt s nemocným psem, dlouhodobý kontakt s jiným psem - přenos probíhá převážně při hře, kdy se psi navzájem okusují a olizují, při krytí. Vzhledem k průběžnému množení demodexů na tělech psů nelze specifikovat kritické období, kdy je možné zvýšené riziko přenosu.

V USA, stát Pelsynvánie, byl dokonce zaznamenán případ, kdy došlo k přenosu na člověka, ten po té musel prodělat celkovou léčbu i se svým psem.

Demodikóza není dědičná a ani genetická - nelze geneticky přenést tvora velkého 0,15 -0,3 mm v psí pohlavní buňce o velikosti 50 - 60 µm (1mm = 1000 mikrometrů).

Z genetického hlediska je jediná možná eventualita, by byla vrozená (nedědičná) snížená imunita proti jakýmkoliv parazitům (blecha, zákožka svrabová a další) a přítomnost antigenu, který je zodpovědný za tento typ reakcí organismu. A zdá se více než nerálné, že by takováto reakce oragnismu obešla bez povšimnutí majitele.

Není možné zdědit či se narodit s takto specifickou vlastností imunity - jako snížení imunity proti jednomu parazitu.

Formy demodexie

Podle věku:

Juvenilní - do 2 let věku

Adultní - od 2 let

Formy podle rozsahu

Lokalizovaná

U lokalizované (ohraničená) demodikózy dochází k výskytu izolovaných šupinatých lysin o max. velikosti 2,5cm, obvykle na obličeji psa, na slabinách, nohách. Lokalizovaná demodikóza je považována za běžné štěněčí onemocnění, a přibližně 90% případů vyřešit bez léčby jakéhokoliv druhu. V 10% je potřeba psovi pomoci léčbou. Lokalizované onemocnění postihuje jedno či nejméně dvě části těla. (Jeden bod nebo dva na obličeji a jeden bod nebo dva na noze jsou stále považovány za lokální i přesto, že body nejsou blízko u sebe.) Lokalizované onemocnění zahrnuje více než 4 body celkem na psa.

Generalizovaná

Generalizovaná (plošná) demodikóza postihuje alespoň ? plochy psa, v souvislé ploše, není ohraničená. Za generalizovanou formu lze považovat stav, kdy se pejskovi demodíkóza projeví kupříkladu na polovině hlavy, nebo obou nohách. Při generalizované formě je potřeba stanovit přesnou diagnostiku - proč se demodikóza rozvinula do tohoto stádia. U generalizované formy je již obtížná i léčba. A většina případů se neobejde bez recidivy byť v lokalizované formě. Je nutné provést vyšetření na ektoparazity, provést histologické vyšetření orgánů na přítomnost antigenu, vysadit medikamenty, které jsou psovi podávány. Generalizovaná forma většinou indikuje druhotný zdravotní problém.

Forma skvamózní (suchá) a pustulózní (hnisavá)

Postihuje převážně oblast meziprstí nohou, kdy může dojít až k výskytu "krust" mezi jednotlivými prsty. Tyto formy obvykle následují po vyléčené generalizované formě, ale vyskytují se i samostatně. Skvamózní forma bývá svědivá a dochází k sekundární invazi bakterií, místa mohou být zarudlé. U pustulózní formy dochází také k sekundární invazi bakteriemi a zhnisání chlupových váčků, tuto formu je nutno vždy léčit. U obou forem je vhodné podstoupit se zvířetem terapii jak antibakteriální (koupele, antibiotika), tak antiparazitární.

Demodikóza se může rozvinout vždy, když dojde k narušení vnitřní rovnováhy organismu psa.

o Přezubování

o očkování, odčervování (či jeho absence)

o dospívání jedinců, kdy dochází v organismu k velkým hormonálním změnám, u fenek první nebo druhé hárání,

o celkovým narušení imunity - v důsledků bakterií, parazitů(vnějších či vnitřních, chemikálií, virů)

o v důsledku léčby kortikoidy

o narušení psychické rovnováhy psa ( změny životního stylu, reakce může být vyvolaná přítomností dalšího psa, dítěte, těhotenství majitelky, snížený zájem o psa, stěhování, umrtí majitele, vždy kdy pes prodělá výrazný psychický otřes)

o alergická reakce nebo výrazná změna stravy

o v důsledku zranění (po autonehodě se u jinak naprosto zdravého jedince rozvinula generalizovaná forma demodikózy)

o další příčinou může být velmi teplé a suché prostředí - američtí vědci zjistili, že suché teplo velice prospívá množení demodexu.

o Březost fen, kojení, porod

diagnostika

Diagnostika demodikózy je velmi jednuduchá, demodex je zjevný v šekrabu kůže pod mikroskopem. Je primárně nesvědivý, jedinec má pouze suchá šupinatá místa bez srsti.

možnosti léčby

Většina štěněčí lokalizované formy se obejde bez jakékoliv léčby, při výskytu 1-5 lokalizovaných ohnisek většinou postačí léčba Spot-on Advocate. Případně koupele v antiparazitních šamponech (Peroxiderm, Clorexyderm). Při pozdějším výskytu se osvědčili jak koupele tak potírání postiženého místa Amitrazem (Ectodex), u tohoto přípravku je i přes jeho toxicitu vysoká bezpečnost a účinnost. K vyléčení dochází u více než 90% pacientů. Také se při léčbě demodikózy používají avermectiny, a to ve velmi vysokých dávkách a dlouhodobě. Použití těchto přípravků má výraznější rizika, která mohou i ohrozit život psa, zejména u některých plemen. Ale účinnost těchto látek je více než 99%. Za vyléčeného se považuje pes, u kterého nebyla po úspěšné léčbě pozorována samovolná recidiva. Při léčbě je nejdůležitější psychický stav pacienta.
Jako podporu léčby můžeme použít tyto homeopatika:Sulfur a Graphites, obojí 9 CH 2x denně od každého 3-5 granulí.

prevence

Důležitá je rovnováha jedince - jak fyzická tak psychická, pro fyzickou rovnováhu je důležité posilovat zdraví jedince. Psychickou rovnováhu musí zajistit majitel citlivým a laskavým přístupem. Vhodná strava, u krátkosrstých plemen né příliš časté koupání v šamponech (vysušují kůži a zvyšují náchylnost pokožky), pokud je třeba koupat pravidelně - používat antiparazitní šampony, podávání vitamínů před a po zimním období, pravidelné čištění organismu (detox - mořskou řasou), důkladné ošetření byť i malých zranění kůže, pravidelné odčervování, opatrností při styku s neznámými psy.
Mezi preventivní opatření také patří spot-on Advocate, u nás na demodikózu neschválený Stronghold, Advantix.

závěr

Bernský salašnický pes nepatří mezi plemena, která tímto onemocněním trpí nejčastěji jako je sharpei, čivava, dobrman, west highland white teriér. Nicméně jak jsme uvedli na začátku jedná se o nejčastější štěněčí onemocnění a prodělá ho 80% psí populace bez povšimnutí majitelů. Někteří vědci uvádí, že je třeba léčit i juvenilní formy, jiní, že je zbytečné a nežádoucí zasahovat do rovnováhy organismu psa léčbou. V každém případě jde vždy o konkrétní posouzení daného případu.
V chovu bychom neměli využívat pouze jedince s neléčenou či nevyléčitelnou generalizovanou a pustulózní, skvamózní formou a psy s častými recidivami. Bohužel v současné době se stále setkáváme se špatnou diagnostikou a špatným určením formy demodikózy, proto je vždy na místě vyhledat dermatologa, a to jen proto aby určil správnou formu demodikózy. U formy juvenilní není důvod jedince nevyužívat v chovu, juvenilní forma do věku 18ti měsíců je normální a prodělá ji 100% psí populace.
V USA se výzkumem a diagnostikou demodikózy (demodexového svrabu) zabývají přes 40 let, američtí dermatologové uvádí, že u každého čtvrtého psa na světě se demodikóza rozvine v juvenilní formě, která vyžaduje léčbu.

zdroj: DW Scott et al.: Muller and Kirk's Small Animal Dermatology, Noli und F. Scarampella: Demodikose des Hundes Shipstone: Generalised demodicosis in dogs, clinical perspective, CE Desch und A. Hillier: Demodex injai: a new species of hair follicle mite (Acari: Demodecidae) from the domestic dog (Canidae), The Merck Veterinary Manual, 10th Edition

Oči,uši,zuby

Zánět uší
Příznaky : třepání ušima, kdy následně si všimneme zarudnutí vnějšího zvukovodu, pořípadě výtoku, zápachu z uší
Terapie :
vyhledání veterinárního lékaře a podání vhodného antibiotika, antimykotika nebo kombinovaného přípravdu, dle charakteru výtoku, příznaků atd nechat na zvážení odborníkovi.
Dýchací soustava


Rýma
Charakteristika :
Výtok z nosu můžete občas pozorovat zejména u mladších zvířat na jaře a na podzim.
Příznaky :
Výtok z nosu různého charakteru :
alergická rýma : vodnatý hojný výtok, může být i trochu napěněný
záněty horních cest dýchacích : hustý, zabarvený do žluta či šeda či jiných odstínů
Léčba :
Pokud není rýma spojena s dalšími celkovými zdravotními příznaky (horečka, apatie, nechutenství apod) můžete zkusit : aplikaci např. Vincentky do nosu pomocí kapátka nebo spreje, který se prodává v lékárně
Z homeopatik může pomoci Allium cepa 9 CH 4-5x denně 5 granulí.
Do pelíšku mu můžete nakapat heřmánkovou esenci, která svým vypařováním může terapii napomoci
Psincový kašel
Charakteristika :
S tímto onemocněním se můžeme setkat poměrně často zejména u mladších zvířat na jaře a na podzim. Onemocnění je velice infekční, šíří se zejména v místech hromadného výskytu psů (cvičiště,výstavy,sídliště,města). Způsobuje jej virus, může však být zhoršeno následnou bakteriální infekcí.
Příznaky :
U psa pozorujeme kašel , který připomíná dávení, občas kašel majitelé popisují jako ,že pes zvrací bílé hleny nebo bílou pěnu. Pokud psovi otevřete tlamu a sáhnetedo krku, objevíte poměrně hustý bílý hlen
Léčba :
Je potřeba kontrolovat celkový stav psa. Při lehčím průběhu -tj pes má pouze kašel, ale nemá horečku a není malátný postačí podávat sirup proti kašli. Osvědčil se mi buď jitrocelový sirup,mucosolvan sirup nebo bromhexin v tabletkách.
Pokud se vyskytne teplota (nad 39C)a pes je apatický je potřeba navštívit veterinárního lékaře a onemocnění přeléčit antibiotiky.
Taky je dobré v tomto období podávat zvlhčené krmivo pro lepší polykání, vyhnout se krmivům zahleňujícím zejména mléku a jogurtům
Po dobu onemocnění je potřeba psovi zajistit klid, nepodnikat s ním procházky a držet jej v teple.
Prevence:
V současné době jsou na trhu k dispozici kombinované vakciny proti infekčním onemocněním jejichž součástí je taky infekční laryngotracheitida (nejčastější kmeny způsobující toho onemocnění), které pokud zcela nezabrání propuknutí infekce, alespoň výrazně zmírní případné klinické příznaky a zkrátí dobu nutnou k úplné rekonvalescenci.
Trávicí soustava


Syndrom dilatace a torze žaludku
Charakteristika :
torze neboli přetočení žaludku je velmi vážný stav a vyžaduje velmi rychlou veterinární pomoc (operaci) jinak končí fatálně.
Může postihnout vašeho berňáka v každém věku i když větší náchylnost k tomuto onemocnění je ve středním a starším věku

Příznaky :
neklid
pes si není schopen lehnout na břicho
válení se
teplota nad 39C
postupné zvětšování břicha, nemusí být hned patno !
snaha o zvracení (tento příznak nemusí být vždy)

Léčba :
okamžitě při podezření na toto onemocnění co nejrychleji psa dopravit k veterináří, který provede chirurgický zákrok. Nejlépe je už při cestě na veterinu veterináře telefonicky uvědomit, že jedete pravděpodobně s "torzí", ať má vše připraveno. Opravdu u tohoto onemocnění jde doslova o každou minutu
Po operaci má pes 2 dny hladovku, v té době je většinou nasazena infuzní terapie, třetí den je již možno podávat po malém množství vodu a po té postupně řídká kašovitá strava, která se dle stavu psa den po dni zahušťuje
Zároveň je po operaci psovi nasazená antibiotická terapie, nejprve injekční a pak v tabletách

Prevence:
kvalitní krmná dávka - krmivo vždy čerstvé
rozdělit denní porci krmení do dvou menších (předejít přeplnění žaludku)
zamezit hltání potravy
regulovat napájení - častěji, po menších množstvích, tj. nenechat vypít najednou psovi velké množství vody
po nakrmení by měl mít pes alespoň 2 hodiny klid
za dvě hodiny po jídle zejména večerním jít psa zkontrolovat jestli je v pořádku
Torze sleziny
Charakteristika :
Příčina (s výjimkou pacientů se současnou torzí žaludku) není zcela vyjasněná. Uvažuje se o vývojových nebo posttraumatických anomáliích závěsného aparátu sleziny.
Druhá možnost je částečná torze žaludku, po které se žaludek spontánně navrací do původní polohy a následně dochází k torzi sleziny. V důsledku přetočení sleziny dochází k zaškrcení žíly sleziny vena lienalis, zatímco arteria lienalis je částečně průchodná (tj. do sleziny částečně proudí krev a je zastaven odvod krve ze sleziny, tudíž se slezina zvětšuje, nastává městnání krve ve slezině a mohou vznikat tromby.
Torze neboli přetočení sleziny mívá pozvolnější nástup než torze žaludku,ale je stejně nebezpečná jako torze žaludku, neboť otočená slezina může druhotně s sebou stočit také žaludek. proto, pokud máte podezření na tento stav, neváhejte urychleně svého psa dopravit k veterinárnímu ošetření. Tento stav je rovněž velmi vážný stav a vyžaduje velmi rychlou veterinární pomoc (operaci) jinak končí fatálně (dojte k jejímu prasknutí a vykrvácení psa)
Může postihnout vašeho dospělého berňáka v každém věku

Příznaky :
choroba může probíhat akutně, ale jsou případy, kdy probíha i chronicky pes z otočenou slezinou žije 1-3 týdny.
Akutní fáze se projevuje neklidem
pes si není schopen lehnout na břicho
válení se
teplota nad 39C
ke zvětšování břicha dochází pozvolna - spíše ve spodní části pravé strany postupné zvětšování břicha, nemusí být hned patno !
snaha o zvracení (tento příznak nemusí být vždy)

V chronické ,méně častém průběhu si všimneme neklidu, apatie, nechutenství, bolesti břicha, zvracení, průjmu, teplotou, bledostí sliznic.
Léčba :
nutná operace, při které je nutno slezinu odstranit. při tomto zákroku je rvněž na místě provést taky přišití žaludku ke stěně břišní (gastropexi) aby nedošlo v budoucnu k jeho torzi.Odstraněním sleziny dochází ke značnému zmenšení objemu tělesných tekutin (je to zásobárna krve) a proto je nutná masivní infuze a pokud je to možné i transfuze krve.
Po operaci stejně jako u torze žaludku má pes 2 dny hladovku, v té době je většinou nasazena infuzní terapie, třetí den je již možno podávat po malém množství vodu a po té postupně řídká kašovitá strava, která se dle stavu psa den po dni zahušťuje
Zároveň je po operaci psovi nasazená antibiotická terapie, nejprve injekční a pak v tabletách.
Dospělý pes bez sleziny může bez problémů žít. Občas by se mělo psovi podat železo v tabletách a alespoň jednou za rok má být proveden rozbor krve (krevní obraz, obsah prvů, tuky atd.) a srdce, aby se zjistilo, je li vše v pořádku.

Prevence:
neznámá
Cizí těleso v trávicím traktu
Anamnéza:
bohužel spousta berňáků, zejména zvědavých a mladých je schopna sežrat na co přijdou a tak při určitých příznacích je třeba myslet i na tuto diagnózu..... Příznaky :
bolestivé kňučení, neklid, válení se, zvracení, nechutenství, absence stolice nebo přítomnost pouze řídké stolice.Záleží na druhu a lokalizaci cizího tělesa, někdy jsou příznaky nevýrazné.Teplota se drží delší dobu v normálu.
Diagnostika :
rentgen pokud nic není vidět i kontrastní rentgen.

Léčba : dle druhu cizího tělesa, jeho velikosti a lokalizaci, nutno konzultovat s odborníkem.
Pokud je v žaludku a není velké, možnost zkusit vyvolat zvracení nálevem 1% peroxidu vodíku naředěného 1:1 z vodou
Pokud se nachází v zadní části trávicího traktu a je naděje na projití možno vyzkoušet parafinový olej podaný přes konečník a do tlamy
Pokud se nachází v přední části střeva a zejména pokud již pes zvrací,je nejlépe vyjmout cizí těleso chirurgicky

Náše zkušenost aneb GAILA Kamenožrout
Neděle 3.5.2009
zrovna na čtvrté narozeniny Anetky jsme po obědě šli na zahradu.Bylo mi ten den trochu divné, že jinak vysavač Gaila neměla sežranou ranní porci krmení,ale nepřikládala jsem tomu moc důležitost.Všimla jsem si,že Gaila požírá trávu, pak ke mně přiběhla,lehla si a začala bolestivě naříkat, válela se na zádech, pak vstala vyzvracela trochu trávy s pěnou a zase si lehla na břicho, otočila se směrem z zadku a zapištěla, pak se zase uklidnila. Nejdříve jsem měla podezření na torzi žaludku a tak jsem šla Gaile změřit teplotu.Byla normální 37,6, břicho bylo měkké a navíc si na něj byla schopna lehnout, což u torze nebývá u té je neklid mnohem větší a stav akutnější.
Další moji úvahou bylo že má zácpu z kostí a bolí ji břicho, vzhledem k tomu,že v poslední době měla denné syrové hovězí kosti a při své nenasytnosti sežrala svou a ještě pak šla ukořistit další Caiře. A tak jsem si v duchu nadávala, že i když se říká, že syrové kosti pes dobře tráví, tak jsem to přece jen přehnala. Zkusila jsem tedy stříkačkou vpravit Gaile do konečníku trochu oleje s teplou vodou,ale nic se nedělo ani snaha kálet.Jelikož stav byl pořád stejný, střídal se klid a bolestivé kňučení tak jsem nakonec z Gailou zamířila na veterinární pohotovost. Sloužící veterinář nezná berňáky :-) neboť do ordinace se Gaila přiřítila s veselým máváním ocasu, tak mi povídá, to nebude tak hrozné když tak radostně vrtí ocasem. na to jsem mu řekla, že to teda vůbec nezná berńáky neboť ti radostně vrtí ocasem doslova ještě hodinu před svou smrti. Pohmatem v břiše nic nezjistil, dal Gaile do žíly vetalgin proti bolesti, s tím,že se možná Gaile trochu pootočila slezina,že ji mám pozorovat a když tak znova přijet.
No nic, jela jsem z Gailou domů,ale analgetika nějak nezabrala,stav zůstal stejný, klid a bolesti se střídaly, teplota normální.Obrátila jsem se telefonicky na jiného doktora, neboť na původní veterině již měli zavřeno. Ten z mého popisu stavu a kostní anamnézu usoudil, že jde o kolikové bolesti a poradil mi ať Gaile zkusím dát 40 kapek algifenu, že by se to mělo zklidnit. Po podání algifenu jsme po hodině šli na krátkou procházku, tam opět Gaila zanaříkala a pak z ní vyšlo trochu řídké stolice, což mě moc neuklidnilo, neboť to může i u totálního ucpání být. Opět jsem stav telefonicky konzultovala, prý je to dobře algifen to uvolnil a že jsou ještě bolesti nevadí, jedna dávka může být málo, tak mám po 4 honinách tedy v 10h večer podat ještě znova 40 kapek.To jsem udělala, frekvence bolestí byla již nižší, teplota byla normální a tak jsme šli spát a ráno uvidíme.Ve dvě hodiny mě přišla Caira vzbudit (umí si otevřit dveře do předsíně ve které holky nocují) a asi mi po psím sdělit ať je pustím ven, holky jsem vypustila ven.Po vstupu do předsíně mě omámil hrozný zápach, bylo tam nablito -hnědý řídky četný hlen značně páchnoucí, napadlo mě, že ji třeba neudělal dobře algifen.Vše jsem uklidila, holky opět pustila do předsíně a pokračovali jsme ve spánku. Pondělí 4.5.2009
V pondělí ráno jsem si přivstala a v 5h ráno jsem z holkama šla na krátkou procházku abych zmonitorovala stav. Gaila byla smutná, teplota normální, žrát ani pít nechtěla (podotýkám, že v neděli ještě při bolestech pila a při nabídce piškotů neodmítla), pokoušela se o kálení, ale nic.Odjela jsem do práce s tím,že odpoledne uvidím jak to vypadá, křeče už Gaila neměla tak jsem si říkala,že ji nechutná po odporném algifenu.
V práci jsem stav Gaily šla zkonzultovat s mým kolegou, který je opravdu dobrý diagnostik. Ten mi řekl,že je určitě ucpaná ať na nic nečekám a jedu na rentgen, že to nemám podcenit a tak jsem se uvolnila z práce a jeli jsme na rentgen, po prvním snímku jsme zůstali překvapeni bílé tam cosi zářilo, sestra usoudila,že je to třeba artefakt a tak jsme udělali ještě druhý snímek žaludku a střev a hle artefakty tam byly dva.Na kosti to mělo divnou strukturu. Po rentgenu Gaila znova vybliha hnědý kašovitý značně zapáchající obsah, takže již nebylo na co čekat a následovala operace - otevření žaludku,že kterého byl vyjmut jeden kámen a pak ještě bylo nutno otevřit střevo a vyjmout druhý kámen.Naštětí jsem přijela včas a žaludek i střevo byly v dobrém stavu. Nestačila jsem se divit, těmito kaménky máme obsypané okolí domu a při množství kostí ke kousání, které dostává, to opravdu nedokážu pochopit, hlavně mi není jasné jak dokázala takové velké kameny spolknout. Po operaci Gailu čekala ještě 2 hodinová infuze s výživou, antibiotiky a prostředky proti bolesti a hurá domů.Prakticky až do večera Gaila ležela v autě v kufru,měla jsem otevřená všechna okna,bylo chladno, dolů se nehrnula a měla tam klid a neměla možnost si nějak ublížit. Navečer jsme ji vytáhli, trochu se prošla,vymočila a šli jsme domů. Musela jsem uklidit všechny misky v vodou, neboť měla přísný zákaz pití a pozření čehokoliv a tak zakotvila v naši ložnici, abych ji měla hezky na očích a ona si nelízala ránu. Ten den bylo vidět,že ji rána dost bolí,při lehání bolestivě kňučela
Úterý 5.5.2009
Ráno jsem si Gailu vzala do práce, pak jsme odskočili na infuzi a antibiotika a odpoledne již měla povoleno po malých dávkach pít vodu. Takže co půl hodiny dostala cca 2 dl vody.Žízen měla obrovskou vypila by i víc,ale měla jsem strach, večer už jsem dávku vody zvedla, když jsem viděla že to snáší dobře, neblije a je čilá.
Středa 6.5.2009
Ráno opět dostala infuzi, tentokrát již jen poloviční dávku, vzhledem k tomu, že pije.Teptotu měla opět normální a dnes už měla povoleno řídkou polévku a tak jsem uvařila kuře,kořenovou zeleninu a rýži.Hrst každé ingredience jsem dala do mixeru, přilila jsem vodu a umixovala jsem Gaile "řídkou svíčkovou" (polévková konzistence), toto dostávala 5 x denně.V poledne se mi Gaila zdála nějaká míň čilá než minulý den, večer ji stoupla teplota na 39,5 zdála se mi trochu anemická a rána začala nepěkně mokvat a být bolestivější a tak jsme šli pro jistotu na kontrolní renrgen jestli "něco neteče do břicha" což se naštěstí nepotvrdilo a tak Gaila dostala ještě jedny antibiotika (enroxyl) a šli jsme domů. I přes teplotu svíčková polévka Gaile náramně chutnala a tak to snad nebude takové nejhorší.
Čtvrtek 7.5.2009
teplota Gaile naštěstí klesla k normálu, takže další antibiotika zabraly.Jelikož žere rormálně kanylu z packy jsme vytáhli a dostali jsme na doma do neděle 3 injekce - 2 s antibiotiky a jednu s analgetikem.Dnes už měla Gaila hustou svíčkovou kaši a večer už i s trochou rýže. Zase denní porce krmiva byla rozdělená do menších pěti. Gaila ještě stále polehává, začínám se nudit, chybí mi adrenalin toho divocha,kterým je gaila normálně,ale snad se brzy zotaví.
Pátek 8.5.2009
Přešli jsme na pevnou stranu - rýže, kuře nadrobno nakrájené a rozmixovaná zelenina (už jsem přidala i syrovou).Dávku jsem rozdělila do 3 menších porcí.Gaila je trochu čilejší,ale ještě to stále není ona. Neděle 10.5.2009
Rána se stále špatně hojí, nakonec povoluji steh a do rány zavádím drén.
Pondělí 11.5.2009
Kolega mi zapůjčil biotronovou lampu a ránu ozařuji, mělo by to urychlit hojení
Středa 13.5.2009
Lampa zabrala! Rána se konečně zaceluje a otok opadá
Čtvrtek 14.5.2009
Vytáhli jsme stehy, Gaila už zase pomalu začíná být jako dřív.
Onemocnění jater
Jaterní dieta :
hlavní zásady:
dieta musí poskytovat dostatek živin nejenom k výživě organizmu, ale také k regeneraci jaterní tkáně, přičemž ale nesmí přetěžovat metabolické možnosti poškozených jater.
musí být chutná
při onemocnění jater nesmí pes hladovět
krmení musí být předkládáno několikrát denně v malých dávkách
Bílkovina musí být vysoce kvalitní, lehce stravitelná. Při těžším a těžkém poškození jater se nesmí podávat psovi vůbec maso a ryby. Přednost se dává mléčným výrobkům a bílkovinám rostlinného původu. Vysoce ceněný je tvaroh pro jeho šetrnost vůči jaterní tkáni, pro obsah cystinu a pro nízký obsah sodíku.
Tuk podáváme ve formě sádla nebo rostlinného oleje, při poruše jater v dávce 2-3 g na 1kg ž.h. a den.
Vhodným zdrojem cukrů je rýže, nevaječné těstoviny, cukr, med, vhodné je i sladké ovoce.
Vlákninu dodáváme ve formě ovesných vloček, zeleniny nebo psyllia.
Dbáme na to, aby organizmus nemocného psa byl dostatečně zásobován mineráliemi, zejména zinkem (50-100 mg 2x denně), a vitamíny, zejména vitamínem C (1000 mg na den) a vitamínem E (300 mg na den).
Obecně při jaterních onemocněních prospívá dotace vitamíny skupiny B-komplexu. Hromadění tuku v játrech brání L-carnitin (0,5-1,0 g na den).
Vyhýbáme se krmivům s vysokým obsahem methioninu a obsahem různých ochucovadel, jako např. glutamát sodný. V návaznosti na zlepšení funkce jater, tedy na uzdravování organizmu, můžeme pozvolna zvyšovat denní dávky, přičemž ze začátku zvyšujeme podíl tvarohu a snižujeme podíl hroznového cukru. V další fázi přidáváme vařené a rozmělněné drůbeží maso. U pacientů v růstové fázi si musíme uvědomit, že jejich minimální potřeba živin a energie je alespoň dvojnásobná. (převzato z chs Bonoda)
Močová soustava


Selhání ledvin
připravujeme...
Pohlavní soustava


Zánět předkožkového vaku u psů
Charakteristika :
Často se vyskytuje u hormonálně aktivních psů (pohlavně dospělých). Penis mají vlhký, občas jej vystrčí z předkožkového vaku, nalepí se na něj nečistoty a ty potom zapříčiňují zánět tohoto vaku. Příznaky :
Chovatelé stav popisují jako,že pes má hnis kolem penisu a pes se více olizuje Léčba :
Antibiotické masti či emulse doporučuji vždy před krytím feny, aby pes do ní zánětlivý proces nezanášel!
Prevence :

Po přeléčení se celkem pravidelně problém vrací, takže jako hygienické opatření doporučuji občas vyplachování předkožkového vaku slabým roztokem hypermanganu.
Pohybová soustava


Panostitida
Terapie :
Homeopatika :
Rhus toxicodendron a Ruta graveolens, obojí 15 CH 2x denně 3-5 granulí.
Klidový režim!
Prevence :
Vitamín C (důležitý pro růst a vývoj kostí a kloubů velmi důležitý) podávat ve formě esteru nebo přípravek CETEBE, u štěněte v průměru 1 tobolku denně.

SRMA (Steroid - Responzivní Meningitis-Arteritis)
Příčina onemocnění: není známa, předpokládá se, že jde o zánět mozkových plen a periferních nervových kořenů v důsledku autoimunitního onemocnění.
Charakteristika: Jde o NEINFEKČNÍ onemocnění, postihuje především mladé jedince od 8. do 18. měsíců, ale onemocnění je popisováno i u psů ve věku 4. měsíců až 7. let..
Příznaky: náhle se objevující vysoká teplota, ztuhlost šíje, intenzivní bolest - hlavně kolem krku a uší, všeobecně tělesná ztuhlost, citlivá na dotek! Terapie:imunosupresivní léčbu kortikoidy - prednisonem (2mg/kg/den), při vysokých dávkách je vhodné používat preparáty na ochranu žaludku (např. Ranisan).
Prognóza: velmi dobrá, i když recidivy se mohou objevit kdykoliv, především v období snižování dávky kortikoidů nebo po jejich vysazení.
Ostatní


Falešná březost
Léčba :
Homeopatika Pulsatilla a Lac caninum. Obojí 9 CH 3x denně 3-5 granulí. Nasadit cca 4 týdny po říji.(doporučení chs.Bonoda)

Nádorová onemocnění
připravujeme...

Uštknutí zmijí
Charakteristika:
Následky uštknutí hadem závisí na mnoha okolnostech. Z nich, bohužel pro Vás, je na předním místě především velikost psa! Udává se, že hraniční hmotností je 15 kg. U psů pod touto hranicí je uštknutí vždy nebezpečné a může vždy znamenat přímé ohrožení života!
Terapie :
Při uštknutí je důležité redukovat jakoukoliv aktivitu psa a co nejrychleji vyhledat odbornou pomoc! To bývá v prostředí hor či lesa dosti problematické. Proto je dobré, pokud chodíte na procházky se psem do míst s častým výskytem hadům mít sebou nějaké antihistaminikum v tabletách - např Dithiaden. Dále můžeme zkusit ránu chladit studenou vodou.Nejdůležitější je psa co nejdřív dopravit k veterinárnímu ošetření. První dvě hodiny po uštknutí jsou kritické!
Otravy


Otrava karbofuranem
Charakteristika:
Je to zakázaná látka,ale bohužel se nelegálně používá hlavně v okolí bažantnic a i jinde, kdy ji nezodpovědní a zlí lidé používají k likvidací "škodné". Je to vysoce nebezpečný nervový jed, který je umísťován do masa, vnitřností nebo uhynulých zvířat. Při náhodném očichání psem, vyválení se nebo pozření nastávají silné křeče a smrt. Více se můžete dočíst ZDE
Léčba :
Okamžitě vyhledat veterinární pomoc, prognóza téměř vždy fatální



©CzechRea 2001 - 14